Povaha
Gregory není vyloženě zlý, jak by si mohla spousta lidí myslet, vzhledem k tomu že je inkvizitor, ale spíše naopak. Je to přátelský a milý človíček, který si ale stejně jako každý nemusí se všemi sednout. Každopádně to že si s někým nesedne se stane jen málokdy, pokud to není nadpřirozený. Je naučený způsobům, je zdvořilý a to ke všem, jak k lidem tak k nadpřirozeným bytostem. Z těch si moc velkou hlavu nedělá, nemá z nich strach, jediné co tak k nim chová respekt, ví co si dovolit, čeho jsou schopní i co by dělat neměl v žádném případě, třeba je podceňovat, což je jedna z věcí se kterou má tak trochu ze své minulosti zkušenost, která nebyla. Co se týče nadpřirozených, tak je Gregory docela v klidu, nezabíjí na potkání, pakliže k tomu nemá přímý důvod, jako například když uvidí člověka v nouzi nebo když po někom cíleně jde, pak už mu nezbývá nic jiného než dělat svou práci. Je to proto, neboť nevěří že jsou všichni tak špatní, jak se říká, alespoň si myslí, že tomu nevěří, problém je v tom že ještě žádného "hodného" nadpřirozeného nepotkal, i když je možná pravda, že než se stihl u některých přesvědčit na čí straně vlastně jsou, tak už bylo pozdě... Na jejich zabíjení nijak nespěchá, většinou se do boje nevrhá bezhlavě, využívá trpělivosti a místo toho, aby se hnal za každým, kdo má nějaké schopnosti, vyčkává na pravou chvíli, přeci jen je někdy lepší počkat, kde je jeden nadpřirozený tam jich bude nejspíš víc.

Minulost
Už jako malému mu rodiče vyprávěli "pohádky" o nebezpečných bytostech, které měnili lidi na monstra nebo je rovnou zabili a kdyby nebylo jednoho statečného lovce, nejspíš by už lidská rasa vyhynula. V tu dobu ale ještě nevěděl, že to byla v podstatě pravda. Čím víc mu bylo, tím víc věřil že vlkodlaci, kočkodlaci a další bytosti opravdu existují a že to není jen nějaký výmysl na strašení dětí. Byl vychován v přesvědčení, že jsou všichni nadpřirození špatní, i přes to že on měl trochu jiný názor a že by o úplňku a vlastně celkově v noci neměl chodit ven nebo by minimálně neměl být sám a dávat si pozor. Zkuste ale teenagerovi něco zakázat… Všichni víme jak to dopadá. Gregory se tedy jedné noci vyplížil ven a spolu s kamarádem se vydali na malý výlet autem. Jelikož Gregorymu bylo asi tak 16, řídil jeho starší kamarád, jehož bylo i auto. Když projížděli lesem, před auto jim z lesa vyběhlo něco, co Gregoryho kamaráda donutilo strhnout volant a skončit jeho jízdu ve stromě. Vzhledem k tomu že byli mimo město, nejeli zrovna pomalu, takže ho náraz poslal do temnoty dřív než si stihl uvědomit co se právě stalo. Když se Gregory vzpamatoval z nárazu, podíval se vedle sebe, kde měl sedět jeho kámoš, ale jediné co zahlédl byli otevřené dveře dokořán, možná to bylo jen tím, že se probral a šel zavolat pomoc, ale široko daleko byl klid. Bolesti hlavy, kterou Gregory měl, si moc nevšímal i přes to že cítil jak mu po tváři teče krev. Rozhlédl se, aby zjistil zda se mu něco stalo nebo ne a jestli má vůbec možnost dostat se z auta. Až na bolest hlavy se mu nic moc nestalo jelikož byl připoutaný a co se týče cesty ven, náraz byl čelní a dveře nijak zablokované nebyly, i přes to že bylo vidět že je celý předek sešrotovaný. Nejdříve se podíval do zpětného zrcátka, ale nic v něm vidět nebylo, ani ho nenapadlo že by to, co jim vběhlo pod kola, mohlo být nadpřirozené. Po delším zápasu se zaseknutým pásem se mu konečně podařilo odepnout. Ještě chvíli zůstal sedět v autě a zhluboka dýchal, aby nabral síly a trochu se uklidnil. Sáhl si do kapsy v naději že najde mobil, ale nejspíš si ho nechal doma. Povzdechl si a otevřel dveře auta. Vylezl ven, ale musel se podržet dveří, neboť se mu zamotala hlava. Když už si byl jistý, že vydrží v klidu stát, otočil se směrem k silnici, kde uviděl něco co vzdáleně připomínalo vlka. Napůl vlk a napůl člověk, avšak o dost větší. V tu chvíli zatajil dech, že skoro ani nedýchal, moc dobře věděl co to nejspíš je. Vlkodlak… Podíval se do auta v naději že najde něco užitečného, ale nic tam nebylo, zkusil tedy přihrádku, přičemž se snažil být potichu, vlkodlak ho totiž nezahlédl a bylo by fajn kdyby se tak nestalo ani teď. Z přihrádky vylovil nůž, lovecký nůž, který mu byl tak nějak k ničemu pakliže příběhy, které mu rodiče vyprávěli byly pravdivé, v nouzi je vám ale vlastně jedno co máte, pokud vám to získá alespoň trochu času. Obešel auto s tím, že se potichu vydá pryč, jeho kámoš tam nebyl tak proč by tam zůstával, ale při pozorování vlkodlaka si všiml těla, jenž bezvládně leželo pod ním. Hned mu došlo kdo to je a vzhledem k tomu že ho tam nemohl jen tak nechat, připlížil se zezadu k vlkodlakovi a nůž mu vrazil do zad. Tak nějak neřešil a nejspíš si to ani neuvědomil že mu to nic moc neudělá, ale díky zavytí se aspoň potvrdilo že ho to zabolelo. Nůž mu z rány vyndal, nemohl ho tam nechat, jelikož to byla jediná věc, kterou měl na svou obranu a v tu chvíli se vlkodlak otočil. To bylo poprvé co něco takového viděl takže, stejně tak jako se to stane každému, zamrzl a zůstal stát na místě neschopný cokoliv udělat. Jeho srdce bušilo tak rychle že měl pocit, že dostane dřív infarkt, než aby mu dotyčný něco udělal, ale pak se vlkovi drápy ocitly v jeho břiše. Bolest se popsat nedala, kdyby se ho doktor teď zeptal jak velká je od 1 do 10 nestačila by mu stupnice. Zalapal po dechu a když už si myslel že to nemůže být horší, vlkodlak pomalu drápy přesouval ke Gregoryho boku. Ten ani nevydal hlásku, neměl na to sílu, když už ho vlkodlak nechal na pokoji, padl k zemi, s očima upřenýma na oblohu. Cítil jak se kaluž krve pod ním zvětšuje, bolest už ale byla pryč. Zdálo se, že každý jeho nádech měl svou cenu. Čím víc nádechů, tím méně síly zbývalo. Jak tam tak ležel na zemi, doufajíc že ho někdo zachrání a že jeho další nádech nebude poslední, celý svět ztmavl. Vše na čem mu záleželo zmizelo a jediné na co byl schopný se ještě soustředit, byli hvězdy na noční obloze a měsíc jenž byl ve své plné kráse a zdál se jakoby Gregoryho pozoroval. Každý zná tu teorii, že když umíráte, proběhne vám před očima celý váš život... V Gregoryho případě se nic takového nestalo, bylo to jako by jeho hlava prostě vypnula, zkrátka naprosté ticho, jen on a touha přežít. Při vědomí mohl být tak deset minut, aspoň si to myslí, i přes to že podle toho co si pamatuje mu přišlo, že to bylo tak hodinu. Poslední co viděl byl vlkodlak krčící se nad ním, který ale neměl v úmyslu ho dorazit, jen se na něj podíval a pak prostě odešel jakoby se nic nestalo. Dál už si pak pamatuje jen to jak se vzbudil v nemocnici, napojený na tolik přístrojů, že ani nevěděl který na co je. Tam mu jeho rodiče oznámili, že byl mimo měsíc a že měl větší štěstí, než jeho kamarád, který bohužel nedostal druhou šanci, jako Gregory. V tu chvíli měl jasné co chce udělat, najít toho kdo to udělal a zabít ho, pomstít se…a zároveň se postarat o to aby se nic takového už nikdy nikomu nestalo. Pár měsíců po tom co se dostal z nemocnice a on už byl svým způsobem zdraví, ho jeho rodiče seznámili s jejich povoláním a došlo mu že příběhy o lovci byly vlastně o nich. Inkvizitor se zdál být přesně něco pro něj a tak začal chodit lovit s nimi. Ve svých dvaceti pak složil zkoušky a stal se jím též. Před nedávnem se dozvěděl o San Hillesh a o tom jak tam lovci nikdy moc úspěšní nebyli a tak se rozhodl, že to zkusí sám a vydal se tam.

Vzhled
Jeho výška je 180 cm a váha 65 kg. Má sportovní postavu. Na břiše (levá strana) má jizvy od vlkodlačích drápů, které začínají asi tak uprostřed hrudníku a končí na boku.​

Proměna
https://i.pinimg.com/originals/36/3b/90/363b9072e0720f76909d1dd2a93b8713.jpg

FC
Graham Philips

Majetek
Vlastní byt v centru San Hillesh, který má vybavený různými "schovkami" na zbraně a na všechno potřebné pro lovení. Co se týče peněz, pochází z bohaté rodiny, takže se o ně starat nemusí. Při sobě vždy nosí stříbrný nůž, hlavně kvůli tomu co se mu stalo v minulosti. ​