Povaha
Quentin je velice přívětivý a přátelský mladík, který by pro své blízké udělal téměř cokoliv. Avšak však trpí jedním velkým "handicapem" - jeho styl života zkrátka nejde s moderní dobou. Ono se vám těžko navazují přátelské (a jakékoli další) vztahy, když drtivá většina lidí nedokáže pochopit, že denně neprosedíte několik hodin u svítících obrazovek a že se často spoléháte na korespondenci ve formě dopisů. Nehledě na to, že většina jeho vrstevníků se jen tak nenadchne pro bylinkářství, astrologii či astronomii. Proto by se taky o něm dalo prohlásit, že je introvertem z donucení, který se opravdu vyžívá v tom, když si může s někým popovídat - nejlépe pak s osobou, která je na stejné notě jako on sám. (Pořád má tolik soudnosti, aby si nehrál na důchodce, který si jen tak přišel poklábosit s náhodnou prodavačkou a zdržuje tak frontu u pokladny.) Ale i v takovém případě se snaží vyhovět i druhé straně; tudíž nestrhává debatu jen na sebe a je schopen naslouchat cizím problémům a trápením, na než se často snaží najít lék/řešení, jak už mu velí jeho léčitelská povaha. Přes tohle všechno ale není žádnou "plačící vrbou" a rozhodně se nenechá využívat. Pokud si tedy všimne, že se na něj nějaká osoba nalepila jen za účelem výhod a parazitování, dokáže velice rychle utnout veškeré kontakty. Zbožňuje filozofické debaty či abstraktní konverzace a mnohdy se mu stane, že se jen tak z ničeho nic zasní nad nějakou pozoruhodnou otázkou, že přestane vnímat své okolí. Velice rád experimentuje, co se léčiv a mastiček týče, tudíž s sebou skoro pořád tahá notýsek na poznámky, kam si zapisuje veškeré pokroky a nově zjištěné informace. A i když se svými přáteli je schopen sdílet mnoho, zrovna tenhle maličký grimoár si nechává jen a pouze pro sebe.

Minulost
Quentin od malička vyrůstal jen se svojí matkou - čarodějkou ve srubu v lesích nedaleko bažin. Otce nikdy nepoznal, jelikož jeho drahá matička jej vystříhala ze všech fotek, nebo mu na nich minimálně ušmikla hlavičku. Občas sice o něm něco prohodila, ale většinou to stejně bylo něco ve stylu, že je jim bez toho bastarda stejně lépe, nebo že by se s ním dobře topilo v krbu vzhledem k tomu, jaké to bylo poleno. Proto se taky postupem času přestal na svého otce ptát a vlastně je ani tolik netrápilo, že žije v "neúplné rodině", protože jeho máminka dokázala zastávat všechno potřebné sama. Sice svému synáčkovi ne vždy mohla dopřát vše, po čem toužil, ale snažila se jej zajistit tak, aby měl to, co potřeboval. Tím se ale nemyslí jen materiální věci, ale i vřelý domov a rodičovská láska, které dostával požehnaně. Quentin už od malička projevoval zájem o matčinu práci, kterou nebylo nic jiného než léčitelství a bylinkářství. Paní Quinnová totiž patří mezi jednu z vyhlášeních mastičkářek (Samozřejmě jen v určitých kruzích.), ke které si chodí pro pomoc a rady mnoho nadpřirozených, nebo i obyčejných lidí, kteří věří v nadpřirozeno. A drahý synáček podědil nejen její nadání, ale také zápal pro věc; už jako malý zbožňoval pobíhání po lese, sbírání všemožných ingrediencí a následnou přípravu lektvarů. Tudíž není překvapením, že magické schopnosti se u něj začaly vyvíjet lehce předčasně... Což vedlo jeho matku k tomu, aby jej neposlala do běžné školy pro lidská dítka. Neskutečně ji děsilo, že by se o Quentinovi a jí samotné mohli dozvědět ty nesprávné osoby, tudíž se raději uchýlila k domácí výchově a home-schoolingu. Když její synáček ještě trochu povyrostl, uvažovala, že by jej poslala na akademii, i když ona sama se spíše řadila mezi "solitary witches". A protože ona sama si nebyla úplně jistá, tak nakonec nechala na Quentinovi, aby se on sám rozhodl. - Přece jen to byl jeho život. Mladý mág si však tolik zvykl na srub v lesích, kde má dostatečnou volnost a kde je svým vlastním pánem, že návrh ohledně civilizované a přespříliš uhlazené akademie smetl bez dalšího zájmu ze stolu. Do dnešních dnů tedy zůstává bydlet se svou matinkou v lesích a pomáhá jí s jejím živobytím, přičemž se čas od času ukáže v ulicích San Hillesh, pokud jde zrovna nakoupit nebo navštívit staré známé.

Vzhled
Pokud byste měli hledat Quentina v davu, nejsnadněji byste se asi orientovali podle jeho barevného mulletu, který si velmi rád - a velmi často - barví do různých výstředních odstínů. (Poslední dobou hlavně experimentuje s červenou a odstíny růžové.) Pokud by však svou barevnou kštici schoval pod jeden ze svých širokých klobouků, pro něž měl odjakživa slabost, pořád byste měli šanci na jeho nalezení. Mladý čaroděj totiž neholduje žádnému konkrétnímu stylu oblékání a často kombinuje různé kousky, které se mu zrovna líbí nebo mu přijdou vhodné pro danou situaci... A vůbec jej netrápí, že dohromady pak celý outfit už jen s těží splňuje nějakou normu. I přes svou výšku 181 cm se dokáže vměstnat do mnohého dámského oblečení, protože svalové hmoty zrovna dvakrát moc nepobral a do "chlapácké" stavby těla má doopravdy daleko. Pokud si Quentin sundá své stylové sluneční brýle, které podědil po mamince, odhalí vám tak mechově zelené oči, jejichž jediný pohled ve vás vyvolá pocit důvěry a bezpečí. (A možná i nutnost se mu s něčím jen tak impulzivně svěřit.) Téměř nikomu však není přesně známo, proč se tenhle výstřední mladík schová za zatmavená sklíčka; a proto můžete zaslechnout několik různých bláznivých teorií, od uhrančivého pohledu až po ztrátu jedno oka. Kdyby jen tak tvůrci konspiračních teorií věděli, že Quentin jen zkrátka preferuje příšeří.

Majetek
Jelikož Quentin bydlí ve srubu v lesích se svojí matkou, dalo by se říci, že veškerý jejich majetek spadá do společného vlastnictví. - Avšak jeho matička jej často staví do pozice vlastníka, který mimo jiné řídí i jejich rodinný podnik. Takhle koná proto, aby Quentina dobře připravila na den, kdy ona sama bude muset čarodějnické řemeslo pověsit na hřebík. Nutno podotknouti, že Quinnovi sice mají internet i elektřinu, ale stejně se k těmto "moderním výmyslům" uchylují jen občas a v nutnosti. Tudíž i když Quentin vlastní mobilní telefon, občas jej zkrátka nechá vypnutý i dva týdny a raději si užívá čtení knih někde v lůně přírody. Pokud jej chcete kontaktovat, musíte vlastnit poštovní havrany, jinak máte smůlu. - Z tohoto příkladu dozajista dokážete usoudit, že spolu s matkou chovají toto chytré ptactvo, přes které vyřizují drtivou většinu své korespondence.

Dodatek
Quentinova matka se jej snažila vychovávat tak, že může být kým chce, pokud jej to činí šťastným, přičemž se vyhýbala zbytečnému rozdělování věcí na klučičí a holčičí. Proto jej často můžete potkat v šatech či sukni, nebo v outfitech, které kombinují různé prvky, které by "cishets" zbytečně rozdělovali do genderových kategorií. Navíc díky tomuto přístupu Quentin dokáže zastat různé domácí práce od vaření či žehlení, až po opravu střechy a sekání dřeva.

Magie
Jak už bylo zmíněno, Quentin podědil po své mamince skutečné nadání na bylinkářství i léčitelství; a jelikož vyrůstal v prostředí přínosném pro rozvoj těchto schopností, plus měl po ruce mnoho knih, dalo by se říci, že i ve svém útlém věku je docela zručný v čarodějnickém umění. Co se léčitelství týče, tak jde (víceméně) v maminčiných krocích a raději se specializuje na výrobu různých přírodních léčiv a mastí (Což je právě úzce spojeno s bylinkářstvím.), ale pokud by se mu moc chtělo, tak může léčit i dotekem. To ale vyžaduje hodně energie a soustředění, plus jeho magie je v tomto ohledu jistým způsobem omezená. Takže pokud byste chtěli vyléčit slepotu, nebo byste požadovali, aby vám Quentin přičaroval useklou nohu, tak byste zrovna dvakrát nepochodili - a to doslova. Stejně tak nemůže léčit psychické poruchy a problémy. S vrozenými vadami je to velice individuální, protože s některými se dá pracovat lépe než s druhými; obecně ale platí, že spotřebují víc energie než akutní/náhlá zranění.