Solfatara Kovshevnikov
Solfatara Kovshevnikov

Povaha
Solf působí na první pohled smíšeným dojmem. V jedné ruce máte křehkou růži jenž se snad nenaučila mít trny kvůli jejím jemným pohybům a na druhé straně máte někoho, jehož styl oblékání křičí do světa, že sebehezčí a křehčí bílá růže může mít trny a pobodá vás pokud si nedáte pozor. Její dojem působí takto dokud poprvé nepromluví, to se celá její křehká stránka vypaří a člověk v ní konečně uvidí její pravou tvář bojovnice Již od malička jí otec vychovával jako chlapce a tak se stalo, že tak trochu se stala více mužem než křehkou ženou. Její odolná ruská nátura jí ještě k tomuto podporuje. Dokáže vydržet extrémní podmínky jenž by nikdo jiný nevydržel a dokonce i v boji se většině statnějších mužů vyrovná Solfatara je spíše uzavřená než otevřená. Byla vychovávána totiž ve slušnosti ke druhým a proto jím i tak náležite vyká. Nikdy by si hned nedovolila tykat leč by věděla že je osoba mladší než ona. Pokud jí však osoba něčím naštve, tak dokáže bez problémů přejít na tykání a hezky jí to vysvětlit. Solf ovšem není tak pěkná na duši jako na vzhledu. Dokáže totiž pěkně a solidně nadávat a to hned v několika jazycích, je obratná co se týče nadávat a pokud jí něco nejde, tak si jich člověk užije až až. Ono je to typ cholerika, který začne s tou věcí naštvaně i třískat a nadávat na to, jaký neschopný blbec jí vyrobil. Jinak je Solf manuálně zručná a co se týče zbraní, tak to umí docela obstojně i s nimi, výhoda její vlasti a ruské nátury. Dokázala by opravit skoro vše, jen by si občas jeden musel vytrpět záchvat vzteku. Solf se nebojí moc věcí, teda až na otravu alkoholem, jelikož tato křehká dívka do sebe dokáže kopnout vodku na jedno posezení s kamarády a ještě si k tomu dát jiný druh alkoholu a nikdy se moc nemotá. Jinak smrt jí je upřímně jedno, ale nejraději by umřela nějak důstojně v bitvě než na nemoc či stáří. Je vášnivou kuřačkou

Minulost
Minulost, jak sladkou část naší osoby ona minulost tvoří. Vzhledem k tomu kým je Solf by se hodilo zeptat jestli naší osoby netvoří až moc. Aby bylo možné pochopit její původ, tak musíme do milého Ruska proklatého zimou. Tam se narodila jako nejmladší sourozenec a proto se jí otec mohl tolik věnovat. "Ruští vlci", jak se říká skupině měňavců žijícím na Sibiři, jsou více odolní se říkalo a taky že to byla pravda. Již od mala malou tahal v zimě všude možně a učil jí se bránit. Musela to umět v hlubokém sněhu, na trávě, v mokru či otec dokonce navezl písek a jelo se. Solf neměla otci za zlé, že jí to chce vše učit, spíše jej za to milovala ještě více. Jejím životem hlavně zamávalo to, že chtěla studovat pořádně a ne na úrovni její země a proto se s rodiči v brzkém věku musela rozloučit a odjela studovat do zahraničí. Tam se dostala dokonce i na vysokou školu a rodičům furt volá o tom jak se má a jak se jí pracuje u policajtů. Momentálně se spíše stará o své milované lišky, které se snaží zachraňovat z kožešinových farem či si bere zvířata, které si lidé mysleli že zvládnou.

Vzhled
Bělovlasá žena s křivkami za které by se nikdo nestyděl. Často na sobě nosí černé oblečení. Má pronikavě ledové modré oči.

Proměna
Umí se měnit v čistě bílého vlka s pronikavě modrýma očima. Či bílou lišku nebo sovu pálenou.

FC
Anastasia E.G.

Majetek
Vlastní chatku v lese a u toho kotce s liškama. Má záchranou stanici právě pro lišky.

0