Povaha
Zara je.. poněkud zvláštní až možná zvrácené stvoření. Stále se usmívá jako měsíček na hnoji a nikdy nepoznáte, zda je všechno v pořádku nebo má chuť vám namíchat kyanid do pití. Je dosti nepředvídatelná, ale zároveň ví, co je její povinností. Její nevinná tvář skrývá to, kým doopravdy je. Jde o psychopata se sklony k násilí vůči nadpřirozeným. Dokázala by se zabavit i s jejich mrtvolou na půl dne. Kdyby ji ale někdo viděl ve svém živlu, těžko říct, zda by mohla dál vykonávat svou pozici. Je schopná čehokoliv, ale nikomu ze základny by neublížila, že by jej zabila. Pokud ji někdy budete štvát, pamatujte si jedno. Ona nezapomíná. Trpělivě vyčká na příležitost a udělá vám nápoj, po kterém kupříkladu dlouho neopustíte záchod. Dává si pozor, aby neporušila pravidla. Stejně do teď nikdo neví, že to byla ona, takže je v klidu a spokojená.

Minulost
Dívenka se narodila dvěma lidským rodičům v západní části Německa. Nebyly ani na okraji společnosti, ale zase nebyli zazobaní. Vše bylo tak akorát a nebylo nač si stěžovat. Měla o šest let starší sestru Anni a o osm let staršího bratra Otta. Už od mala Otto vybočoval a nebyl zrovna příkladným synem od doby, co se Zara narodila. Byl naštvaný, že se nenarodil bráška, ale holka. Vztekal se, že ho chce, ale Franz a Martha - jejich rodiče - další dítě nechtěli. Další dítě už by ani možná neuživili. Tři na jejich poměry stačí. Zatímco Anni měla Zaru ráda, Otto se jí vyhýbal nebo probodával pohledem, jako by za to mohlo to malé nevinné stvoření. Zara rostla do krásy a nevinnosti, zatímco s Ottem byly jen samé problémy. Pletky s policií, drogy a s lidmi, se kterými si zahrávat nechcete. Dlužil, kde se jen dalo a neměl se k placení. Jednoho dne Franzovy došly nervy i trpělivost a trval si na tom, že syna vyhodí na ulici, že již nechce řešit jeho problémy. Martha však měla ráda všechny tři a nechtěla se syna vzdát. Doufala v jeho nápravu. Díky tomu brzo dospěli k rozvodu a Franz se odstěhoval. Měl sice holky rád, ale chce žít někde, kde ho nikdo nezná a nikdo neví, kdo je jeho syn zač. Zora ho oplakala. Otec ji chyběl. Od onoho dne se uzavírala do sebe. Ono rozhodnutí se jednou Marthě vymstilo. Nedlouho po tahanicích po soudech - starost o děti, rozvod.. - se do jejich domu dostali dva nadpřirození. Jeden upír a jeden kočkodlak. Tehdy bylo Zaře okolo deseti let. Jak se to dalo poznat?? Jednoduše. Vzbudili celou rodinu - včetně Zary - a dotáhli je do obývacího pokoje. Oni šli po její mámě a sestře. Chtěli od nich peníze a nehodlali se smířit s tím, že už tu Otto nebydlí. Jak se k nim dostanou je jim jedno. Půjdou přes mrtvoly. Snažila se je bránit, ale jeden ji vrazil pěstí, díky čemu se ocitla na zemi, když se přisával mámě na krk. Viděla, jak ji stéká stružka krve a špiní její noční košili. Anni si vzal na “starosti“ onen druhý muž. Domem se ozýval křik. Zara měla velký strach, ale snažila se být statečná a nebrečet. Její tvář pulzovala od oné rány. Stále se dožadovaly peněz a nestačilo jim, kolik jim Anni nabízela. Přišlo jim to málo. Nedlouho na to odpadlo matčino bílé bezvládné tělo na podlahu. Zara se k ní rozeběhla s křikem a pláčem. To nedopustil onen upír a odstrčil ji více, než měl v plánu. Chvíli necítila pevnou půdu pod nohama nastal silný náraz a ostrá bolest. Navíc se dost praštila do hlavy, lapala po dechu, takže na nějakou dobu byla mimo dění. Měla pocit, že krvácela. Myslela si, že chvílemi dokázala vnímat, co se děje a nebylo to příjemné. Jestli viděla správně, nějaké zvíře trhalo na cucky Anni. Nemohla se ale vůbec hýbat. Když se konečně probrala pořádně, všechno jí bolelo a vskutku krvácela. Z boku. Chvíli trvalo, než zaostřila a všimla si, jak skončila její rodina. Zvedl se jí žaludek při pohledu na znetvořené tělo sestry. Byla doslova všude. I dům byl vzhůru nohama. Byla si jistá, že pokud tady zůstane, umře a něco jí v hlavě říkalo, ať se zvedne a vypadne. Tak taky udělala, i když se jí motala hlava a byla slabá. Nevzdávala se. Dostala se naštěstí z domu. Dala si něco na ránu a pokračovala. Pokračovala, i když věděla, že dlouho nevydrží. Ještě stále byla tma a ona netušila, co dělat. Byla úplně sama. Kolena se jí podlamovala, když spatřila nějakou postavu. Co když se jednalo o iluzi?? Na tom asi nesešlo, neboť zkolabovala. Tehdy netušila, že se jedná o lovce, který jí zachránil život, i když nemusel. Dávala se do kupy, ačkoliv po ráně na boku bude mít jizvu do konce života. Byla zničená a zlomená. Jednoho dne se mu svěřila a řekla mu, co se stalo. Díky tomu se dostala do jejich řad a ona si vytvořila jistou nenávist vůči nadpřirozeným. Chtěla být ale něčím víc. Zajímala se o bylinky, léčitelství a podobné věci. Postupem času začala brát lovce a inkvizitory jako svou rodinu. Jakmile mohla, splnila onu zkoušku a se zabitím nadpřirozeného neváhala. Propracovala se až do Alfy a dnes je z ní výborná léčitelka s povahou.. jakou má. Nepředvídatelný usmívající se psychopat, co touží vidět trpět nadpřirozené. Kolikrát s obdivem stojí, jak nějakého mučí. Vyžívá se v tom. Dostala chuť změnit prostředí a změnit město, proto se rozhodla přejít na základnu v San Hillesh po svolení.

Vzhled
Výškou dosahuje 166 centimetrů s hmotností 53 kilogramů. Jde o poměrně hubenou dívku, ačkoliv ona má pocit, že má váhu akorát. Ňadra nemá zrovna velké, ale jakožto lékařce to vyhovuje, neboť ji nepřekáží při práci. Co se týče hýždí, na nich něco najdete, takže plochá není. Je se svou postavou naprosto spokojená. Když se vrátíme výše k jejímu obličeji, na její lehce plnější rtíky, dokáže jimi vytvořit milý úsměv, kterým by obměkčila i tvrďáka, menší nosánek a kukadla, jež nesou odstín tmavší modré. Vlasy má blond s délkou k poprsí, když si je přehodí dopředu. Nechává si je rovné, neboť jí to tak vyhovuje. Nosí světlé modré brýle, jež používá na čtení. Mimo toho vidí dost dobře. Má přes bok jizvu od svých deseti let.

Proměna
Mění se v poštolku obecnou

FC
Milena Tscharntke

Majetek
Má nějaké osobní věci, oblečení a “knižní“ sešit, do kterého si píše poznatky. Takové sešitky má ale dva stejné do toho druhého si črtá tváře a zapisuje povahu či jak na ní dotyčný člověk působí.

Dodatek

- Má německý přízvuk