Povaha
Jde na pohled o příjemnou dívku, která toho doslova moc nenamluví. Mluvit sic umí, ale stojí si za tím, že slova jsou.. kolikrát zbytečná a šetří si je pro ty, kteří jí za to stojí. Preferuje znakovou řeč, kterou ne každý zná. Zvládá odezírat ze rtů. I přes svůj hendikep se ráda usmívá a bere život takový, jaký je. Je upřímná a na nic si nehraje. Říká si, že to, co se má stát, se stane a nikdo tomu nezabrání. Drží své myšlenky v pozitivní rovině. Ráda pomáhá druhým, jako by byla úplně normální osůbkou. Miluje zvířata, takže když kupříkladu uvidí potulnou kočku, chce se s ní hned spřátelit, aby si ji mohla pohladit. Kdyby vlastnila dům, určitě by se o všechnu zvěř postarala. I přes všechno, co se ji v životě přihodilo, neztrácí naději na lepší život a pokud ji bude mít někdo rád, bude ji mít rád takovou, jaká je.

Minulost
Destiny se narodila jedné průměrné rodince ve velkém městě Londýn. Nežijí si úplně nejhůř, ale zároveň nemohou peníze rozhazovat, kde se jim jen zachce. Destiny proto vyrůstala jako skromná dívka vážíc si své rodiny, přátel a hodnoty peněz. Nikdy svým rodičům nezazlívala, že například nemohla někam jet nebo že jí nekoupili nějakou zbytečnost. Vážila si jakéhokoliv dárku, který jen dostala. Normálně chodila do školky, školy a učila se dobře. Ani matka, ani otec ji netlačili do ničeho, do čeho nechtěla, například výběr školy. Chtěli, aby se svobodně rozhodla sama, ne že bude plnit jejich sny. Proto si dceru neudělali. Snažili se i o další dítě, ale to již bohužel nešlo. Nakonec se zjistilo, že její máma je neplodná a táta úplně otočil. Hádky byly čím dál častější, přičemž většinu z nich Destiny slyšela. Chtěl se s ní rozvést. Destiny, které v té době bylo sedmnáct si tohle nedokázala představit a logicky hádky na ní zanechalo nějaké následky. Známky se jí malinko zhoršily, trápila se a do smíchu jí taky dvakrát nebylo. Měla aspoň podporu ve svých přátelích, ke kterým byla otevřená. Nerada něco tajila, takže lži nemá ráda vůbec.
V jejích reálných 30ti letech - 10 let po rozvodu jejích rodičů - pomáhala své mámě, neboť otce od toho dne neviděla. Odletěl do jiné země, vlastně ani neví kam. Zabolelo to, jelikož svého otce měla ráda, ale.. nemohla s tím nic dělat. Musela se s tímto smířit. Neozýval se jí, jako by o ní ztratil veškerý zájem. Zkoušela mu i volat, ale nejspíše si změnil číslo. V jeden den potřebovala přejít na jiné myšlenky, takže ji kamarádky přesvědčily, aby s nimi jela do vedlejšího města, kde je obrovské nákupní středisko. Nakoupily si spoustu nových věcí, takže spokojenost byla. Jenže v polovině cesty při odchodu bylo všechno špatně. Nějací muži vytáhli zbraně a začali střílet. Jedna z jejích kamarádek, jež stála vepředu jednu z kulek schytala do hrudi a padla k zemi. Destiny jedna z kulek škrábla paži, takže rána krvácela. To se snažila neřešit, může ještě dopadnout špatně. Celým obchodním střediskem panoval strach, křik a střílení ze zbraní. Ona s pár kamarádkami se rychle schovala, ale každá jinam. Mluvili jazykem, kterým Destiny nerozuměla. Pochopitelně, že měla strach. Ne kvůli sobě, ale pokud umře, její máma zůstane úplně sama a ani.. se s ní nestačila rozloučit. Měla pocit, že všechno se hroutí jako domeček z karet. Situace v rodině, teď toto.. Tiše se modlila. Celá se při tom chvěla. Jen při střelbě zahynula spousta lidí. To ale nebylo všechno. Nikoho nepustili ven, ale pak nastal moment hrobového ticha. Muži se nakonec stáhli a myslím, že se všem ulevilo, ale.. jen na chvíli. Ozval se chvíli po jejich odchodu výbuch. Někteří stačili vyběhnout ven, jiní takové štěstí neměli. Mezi nimi byla i Destiny. Skončila v bezvědomí zasypaná pod sutinami. Její pravá noha noha dopadla dost špatně a nemluvě o jejím sluchu. Jako jedna z mála skončila hluchá a dle doktorů není možné, že by se ji někdy sluch vrátil. Má různé jizvy, například na hrudi a zezadu na hlavě.
V současnosti se odstěhovala z Londýna po tom, co chtěla vypadnout z tohoto města a začít jinde, neboť ji soucit nepomáhal se s tím vším smířit. Dávala se opravdu dlouho dohromady, i když není jen tak obyčejný člověk. V novém městě Minew, na které narazila jen úplnou náhodou, si už celkem na všechno - pro ni nové - zvykla. Nikdo by na první pohled neřekl, že je hluchá a kulhání se taky snaží co nejvíce nedávat najevo. Se svou mámou i nadále udržuje kontakt.

Vzhled
S její výškou 170 centimetrů a 60 kilogramů vypadá na milou duši, co by se pro své blízké i přátelé rozkrájela. Každopádně.. je opatrná, koho si k tělu pustí. O své světlé blond - spíše platinové - vlasy se stará, jak je třeba. Jejich délka je do čtvrtiny zad. Když si je přehodí dopředu, kryjí ji ňadra. Barva očí se dá nejlépe přirovnat k zelenomodré. Už od pohledu mají zvláštní odstín, které někoho mohou zaujmout. Má lehce plnější rtíky, které malinko zvýrazňuje rtěnkou, ale jinak nic jiného si na obličej ani nikde jinde nepatlá. Není ani plochá, ale zase nemá velikost prsou i zadku jako parní válec. Nohy má celkem dlouhé a hubené - nestěžuje si. Co se týče oblečení, preferuje roláčky či jiné trika bez nějakého většího výstřihu. Není ten typ dívky, co odhaluje úplně všechno. To samé platí i u kraťasů. Když už, tak nosí takové, u kterých nejde při pohybu vidět holé hýždě. V barvách nedělá rozdíl, i když preferuje červenou. Jde o barvu radosti a ona je chodící radost. Po onom incidentu nemůže pořádně došlápnout na pravou nohu a má poškozený sluch - nic neslyší. Má i nějaké jizvy - například vzadu na hlavě nebo právě na té noze - ale smířila se s tím. Nebo se o tom sama přesvědčuje.

FC
Emilia Clarke

Majetek
Má zde již nějakou dobu pronajatý malý domek v malém městě, nějakou hotovost a kufr s oblečením.

Dodatek

- Nepoužívá své schopnosti, neboť chce být normálním člověkem